historie

Základní umělecká škola Jan Hanuše byla založena v roce 1953 jako první hudební škola v regionu Prahy 6 se sídlem v Bubenči. V roce 1966 byla rozšířena o taneční obor, v roce 1988 o literárně-dramatický obor a v roce 2007 o výtvarný obor.
V roce 2001 byla škola v rámci restitucí přestěhována do zrekonstruovaného křídla budovy ZŠ J. A. Komenského v Praze 6. Zde působí od školního roku 2001/2002 až do současnosti.
Od školního roku 2006/2007 má škola povoleno nést nový název: Základní umělecká škola Jana Hanuše.
Prvním ředitelem školy byl František Černík, následovali Václav Sojka, od roku 1968 Pavel Plesný, od roku 1989 Mgr. Eva Chromíková. Od roku 2006 je ředitelem školy Miloslav Tengler.
S nástupem ředitele Miloslava Tenglera škola otevřela chybějící Výtvarný obor. Zájemcům o jiné žánry vyšel ředitel vstříc založením jazzového oddělení. Kromě stávajícího saxofonového orchestru, smyčcového orchestru, souboru zobcových fléten, big bandu, se škola rozšířila o pěvecký sbor Carillon a soubor příčných fléten Musici Gaudentes.  V současné době se v Hudebním oboru vyučují předměty: klavír, keyboard, akordeon, cembalo, skladba, housle, viola, violoncello, kontrabas, trubka, saxofon, lesní roh, pozoun, hoboj, fagot, klarinet, příčná flétna, zobcová flétna, populární zpěv, klasický zpěv, harfa, bicí, baskytara, elektrická kytara, klasická kytara, pěvecký sbor.  Nabídka předmětů je flexibilní a může se měnit dle poptávky a možností školy.  Žáci mají bohaté možnosti hrát kolektivně v různých hudebních seskupeních a souborech. Kvalitní moderní výuku nabízí škola i ve Výtvarném, Literárně-dramatickém a Tanečním oboru.
Od svého založení zaujala škola nezanedbatelné místo v pražském uměleckém školství a po rekonstrukci se zařadila mezi nejmodernější základní umělecké školy v Praze.
Kromě vlastního vnitřního dění v podobě interních koncertů a přehrávek vede škola i bohatý veřejný život. Několikrát ročně se na veřejných koncertech v atraktivních prostorách, např.
v Tereziánském sále Břevnovského kláštera, Sále Martinů HAMU, Českém muzeu hudby, Salesiánském divadle, představí naši nejlepší mladí interpreti, taneční soubory a žáci literárně-dramatického oboru. Výtvarné práce našich žáků jsou celoročně vystaveny nejen v prostorách školy, ale i na vernisážích pořádaných mimo školu. Žáci všech oborů se úspěšně zúčastňují domácích i zahraničních soutěží. Soubor Musici Gaudentes pravidelně koncertuje v zahraničí.

Jan Hanuš se narodil 2. května 1915 v Praze císařskému radovi a centrálnímu řediteli Pražské akciové strojírny Františku Hanušovi a Blaženě Františce Hanušové-Urbánkové. Rodinné prostředí silně poznamenalo Janovo mládí. Měl šest bratrů a dvě sestry a on sám byl nejmladší. Často navštěvovali otcovo rodiště na Českomoravské vysočině poblíž Poličky, vesničku Nedvězí, ale ještě častěji pražské Urbánkovo nakladatelství hudebnin.
Janovu maminku učil hrát na klavír sám Zdeněk Fibich, který byl také kmenovým autorem Urbánkova nakladatelství.
A i když také Jan tíhnul k muzice, splnil otcovo přání a stal se úředníkem, neboť absolvoval pražskou reálku a později Československou obchodní akademii.
Odmaturoval v roce 1935 a nastoupil do zmíněného Urbánkova nakladatelství jako praktikant, který zde získal výuční list v oboru knihkupeckém a hudebně-nakladatelském.
To již byl i zkušeným muzikantem, který se naučil aktivně hrát na hudební nástroje, především na klavír. Studoval soukromě na Státní konzervatoři v Praze, kde za jeden a půl roku absolvoval tři ročníky dirigentské školy, byl zde i žákem Otakara Jeremiáše v oboru hudební skladba.
Pozdější Hanušovu tvorbu ovlivnil i pravidelný kontakt s Thálií – bohyní divadla. Hrál divadlo jako dítě a jako dospívající mladý muž se pokusil i o scénickou muziku.
Protože se v Urbánkově nakladatelství objevovali významní hudebníci, poznal Hanuš již záhy muže, kteří znamenali velice mnoho pro český hudební život: Jana Panenku, Karla Moravce, Františka Berku, při studiích i Víta Nejedlého, Jaroslava Doubravu i Jarmila Burghausera.
Tvůrčí pokusy a činnost muzikantskou krutě narušila válka a později i únorový převrat, který znamenal konec Urbánkova nakladatelství.
Jan Hanuš se stal koncem čtyřicátých a na počátku padesátých let kulturním patronem Chomutovska a šťastnou náhodou se setkal s JDS a Jaroslavem Cyrusem.

O tomto setkání píše ve svých pamětech:
Prožil jsem na Chomutovsku ještě mnoho pohnutých chvil a zmatků. Tenkrát tam byl neuvěřitelný kulturní úhor. Takový okres snad neměl nikdo z mých kolegů. Nebylo tam vůbec nic! Jeden jediný začínající dětský sbor v Jirkově. Ale to bylo také to nejhezčí, co mne tam potkalo. S jeho sbormistrem, mladým učitelem Jaroslavem Cyrusem, jsme se brzy spřátelili a je to věrné a upřímné přátelství, které mezi našimi rodinami dodnes trvá. Pro Jirkováčky jsem upravoval lidové písně, napsal a věnoval jsem jim „Jaro“, první část svého „Českého roku“, a „Husopasku“ s doprovodem houslí. Jezdil jsem s nimi na prázdninová soustředění ve stanech, vyprávěl jsem jim o Smetanově „Mé vlasti“, kterou jsme pak poslouchali u táboráku v naprostém tichu a soustředění ještě ze starého gramofonu na kliku.

Téměř z ničeho se podařilo Janu Hanušovi a jeho přátelům vybudovat hudební nakladatelství Panton, ale po sovětské okupaci byl z nakladatelství propuštěn.
Oč silněji na něho dopadaly za fašismu i komunismu rány ideologických bičů, tím urputněji pracoval.
Jeho dílo je značně rozmanité a bohaté. Jen namátkou lze uvést na 130 opusových čísel, mezi nimiž jsou i opery Plameny, Sluha dvou pánů, Pohádka jedné noci, Pochodeň Prométheova, balety Sůl nad zlato, Othelo, symfonické skladby, skladby chrámové muziky, oratoria, koncertní skladby pro sólové nástroje a spoustu písňových cyklů, v nichž nezanedbatelnou část tvoří skladby pro děti a dětské sbory.
Jan Hanuš byl často hostem JDS a věnoval mu řadu skladeb. Jeho sbory znějí z koncertního pódia, i když skladatel mezi posluchači právě není. A mají úspěch.
Právem byl ke svým osmdesátým pátým narozeninám, při Jarním koncertu ŽKS a JDS dne 29. dubna 2000 jmenován Čestným občanem Jirkova.
Jan Hanuš zemřel dne 30. července 2004.

(převzato z: http://www.jirkov.cz/mesto-jirkov/cestni-obcane/jan-hanus/)


Webové stránky Jana Hanuše

Jan Hanuš (WIKIPEDIE)

Nadace Fr. A. Urbánka

About the Author

Libor Ščerba - scerba@atlas.cz